Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čínská medicína se dívá na zdraví jinak

Dle čínské medicíny platí voda za nejsilnější materiál a kov za nejslabší. Jako silné se počítá pružnost, ohebnost. Tyto jsou základem zdraví. Třeba pružnost a ohebnost páteře. Meziobratlových plotének. Jejich prokrvení, jejich výživa. Jazyk je mapou popisující zdraví a nemoci. Všechny nervové dráhy jsou zakončeny na jazyku a jakýkoliv nedostatek v kterémkoliv orgánu se tak zrcadlí na jazyku. Pomocí analýzy vzhledu jazyka lze tak určit mnoho ze zdravotního stavu. Hodnotí se tvar a barva jazyka, velikost a barva povlaku, mapy, flíčky a kresby na jazyku apod.  

Pro ukázku si můžete prohlédnout několik příkladů jazyka :

-----------------------------------------------------------------------------------------------

jazyk1.jpg

Jazyk téměř zdravého člověka (nebo úplně 100% zdravý člověk neexistuje) - růžový s tenkým bílým povlakem.

------------------------------------------------------------------------------------------


jazyk2.jpg

Rozpraskaný suchý červený mapovitý jazyk bez povlaku odpovídá nedostatečnosti Yinu v ledvinách, žaludku a v  plicích. Pacient trpí na bolesti v bedrech, pískání v uších a alergickou (pylovou) rýmou.

------------------------------------------------------------------------------------------------

jazyk3.jpg

Nafialovělý jazyk s mastným bílým povlakem a červenými body na špičce jazyka, což odpovídá stagnaci krve a  energie, měnící se na horko. Pacientka trpí na premenstruační syndrom, bolestivou menstruaci a bolesti hlavy před menses.

-------------------------------------------------------------------------------------------------


 

jazyk4.jpg

 

Sytě červený jazyk s oteklými okraji a silným žlutým a mastným povlakem, což odpovídá horku a vlhku v dráze jater a žlučníku, měnící se na oheň. Pacient trpí na vysoký krevní tlak, dnu, žlučníkové kameny a zvýšený cholesterol a kr. tuky.

----------------------------------------------------------------------------------------

Medicína je jen jedna a za cíl si klade vyléčit nemocného člověka, zbavit ho nemocí, potíží, bolestí. Avšak zkusme se podívat na medicínu z hlediska kontinentů jako na západní medicínu „civilizovaného světa“ nebo východní tradiční čínskou medicínu. Obě se snaží člověka léčit, ale způsob a pojetí je dosti odlišný. Západní medicína se provozuje asi 150 let, přesto se mnohdy setkáváme s pojmem „klasická“. Oproti tomu tradiční čínská medicína, která existuje již 4000 let, je označována jako komplementární (dříve alternativní). Ovšem žádná jiná medicína nemá tak dlouholetou tradici s tím, že vyzkoušela svoje léčebné postupy na tak velkém počtu lidí.

ČÍNSKÝ PŘÍSTUP K ŽIVOTU: „MÁŠ-LI DŮVOD K RADOSTI – PAK SE RADUJ A NEPLÝTVEJ ČASEM,

NEPROMARNI HO HÁDKAMI O PENÍZE, STARAJE SE JEN O ODĚV A JÍDLO, V MYSLI NECHÁVAJE

BUJET MRZUTOST A ZLOBU V NEUSTÁLÉM VNITŘNÍM ZMATKU“ – TO VŠE NA ÚKOR KVALITNĚ PROŽITÉHO ŽIVOTA.  

Tradiční čínská medicína není žádná mystika ani čarodějná nauka, jak by ji možná někteří rádi nazvali ať už z důvodu nepochopení či netolerance. Čínská medicína se dívá na člověka jako na bytost úzce spjatou s přírodou. Člověka vnímá jako celek. Západní medicína léčí určitou konkrétní část těla nebo orgán, medicína čínská hodnotí člověka jako celek a léčí pomocí bylinných směsí pečlivě léty prověřovaných. Čínské byliny se také nehodnotí podle obsahu enzymů, kyselin či stopových prvků, ale podle jejich účinku na organismus, tedy jestli ochlazují či vysušují nebo vyživují „jin“. To je pro západní medicínu nezměřitelné a tudíž těžko akceptovatelné. Podle čínské medicíny je nejprve zapotřebí určit konstituční fyzický typ člověka. Pro příklad západní medicína bude ověřovat účinnost bylinné čínské bylinné směsi na vzorku 20 pacientů, kteří trpí nespavostí. Všichni dostanou stejný bylinný přípravek, avšak výsledek bude značně nepřesvědčivý ve srovnání s kontrolní skupinou, jež dostane stejný chemický syntetický lék (s řadou vedlejších účinků) proti nespavosti. Je to proto, že čínská medicína jednak rozeznává několik druhů příčin nespavosti, ale hlavně proto, že v kontrolní skupině jsou zastoupeny různé typy lidí, například bledý (chladný typ), červený (horký typ), silný (vlhký typ), hubený (suchý typ). Z toho vyplývá, že pacienti nejsou léčeni stejnou bylinnou směsí. V odborných kruzích, které vyžadují vědecký přístup je toto jen těžko přijatelné. S tím si však čínská medicína neláme hlavu, protože dobře ví, že úspěšná léčba tkví v kombinaci vědy a umění, umění empatie, vcítění se, umění naslouchání.

--------------------------------------------------------------

Budete-li chtít čínskou medicínu trochu více pochopit, začněte s tím, že se seznámíte s nejzákladnějšími pojmy v čínské medicíně.

--------------------------------------------------------------   

Konstituční typy  

Čínská medicína dělí lidi do pěti skupin v závislosti na jejich vzezření, vzorcích chování a typu onemocnění. Podle toho se odvíjí léčba a hlavně volba jídelníčku. Pět základních konstitučních typů je hrubým rozdělením, nikdo není stoprocentně určitý konkrétní typ, ale kombinace typů, kdy může jeden převažovat.

--------------------------------------------------------------

Horký typ    

Je to člověk dynamický až výbušný, snadno se podráždí, je to vedoucí typ ať doma nebo na pracovišti, rozhazuje rukama, má přísný hlas, uděluje příkazy, je k nezastavení. Mívá zarudlý obličej či nos, je horkokrevný, má žízeň na studené nápoje.  

Zdravotní stránka - trpí častěji na zvýšený krevní tlak, srdeční nemoci, pálení žáhy.

Doporučené potraviny – vhodná jsou jídla osvěžující, zejména zeleninové saláty, osvěžující nápoje, zejména zelený čaj nebo minerální vody, dostatek ovoce, z obilovin pšenice, špalda, žito, ječmen. Vhodná jsou jídla hořké chuti. Příprava jídla nejlépe vařením či dušením, jídlo by se mělo vychutnat pomalu.

Nevhodné potraviny – hodně kořeněná, smažená, pečená jídla, jehněčí a vepřové maso,  maso grilované a uzené, hodně kávy, červené víno, tvrdý alkohol, plísňové sýry.

 --------------------------------------------------------------   

Suchý typ  

Je to člověk neklidný až lekavý, má rád pořádek okolo sebe, je pedant, není tak výkonný,  snadněji se unaví. Postrádá potřebný lesk, chraptí nebo pokašlává, je vyhublý a bývá neklidný až lekavý.  

Zdravotní stránka – mívá častěji suchou kůži a sliznice, trpí chronickými záněty dýchacích cest a častěji depresemi.

Doporučené potraviny – vhodná jsou jídla neutrální až osvěžující, měla by být dostatečně výživná. Hlavní je zelenina, bobulovité a peckovité ovoce, ryby, kachna, menší množství mléčných výrobků, med. Dobré je připravovat jídla dušením a podávat šťavnatá

Nevhodné potraviny – jídla vysušující a nápoje jako káva, černý čaj, jehněčí maso a maso grilované, přesolené, pečené, tvrdý alkohol.

--------------------------------------------------------------  

Vlhký typ  

Je to člověk pomalý, bez energie, má sklon k neustálému přemýšlení a švejkovskému filozofování. Bývá často silný díky hromadění vody v těle, jí  hodně, mívá pocit tíhy v těle.

Zdravotní stránka – je často bez energie, má zažívací potíže, nadýmá se, chrápe, později trpí na bolesti kloubů a páteře.

Doporučené potraviny – vhodná jsou jídla neutrální a lehce teplá, spíše vysušující, například dýně, kukuřice, kořenová zelenina, jehněčí, hovězí a kuřecí maso, čerstvý zázvor, kurkuma, oregáno, bazalka. Dobré je připravovat jídlo pečením nebo dlouhým vařením.

Nevhodné potraviny – studené a osvěžující, moc ovoce, vejce, mléčné výrobky, sladkosti, pivo a bílé víno.  

--------------------------------------------------------------   

Studený typ  

Obvykle se krčívá v koutku, má často o jeden svetr navíc, je pomalý a tichý. Je bledý, zimomřivý a často jej něco bolí.

Zdravotní stránka – trpí poruchami prokrvení, bolívají jej klouby, u žen je bolestivá menstruace, vyskytují se průjmy.

Doporučené potraviny – vhodná jsou jídla neutrální až horká, pro zahřátí, ostřejší koření, jehněčí a kuřecí maso, zvěřina, ořechy, pohanka, oves, mrkev, zelí dýně. Doporučuje se připravovat jídlo pražením a pečením.

Nevhodné potraviny – hlavně ne moc studené, například tropické ovoce, množství tekutin, kysané mléčné výrobky, mražená jídla.  

--------------------------------------------------------------  

Čchi – překládá se jako energie, životní síla, základ veškerého života. Projevuje se současně na fyzické a na psychické úrovni. Na základě toho, co lidé jedí a vdechují, se vytváří energie čchi, která se dále rozvíjí ve vnitřních orgánech, aby vyživovala tělo a ducha. Představuje ale také funkční aktivitu orgánového systému, takže například čchi sleziny znamená funkční aktivita sleziny.

Krev – čínsky xue (čti sue) má zcela jiný význam v čínské medicíně, představuje formu energie čchi. Krev je s energií čchi neodmyslitelně spojena, energie čchi přináší život pomocí krve.

Jang – projevuje se jako tvar, světlo, hluk, teplo, činorodost, rození, funkční aktivita těla a teplo vznikající při procesech látkové výměny. Jang je také horko, sucho, růst, rozšiřování, plnost a náhlý akutní stav. Při ubývání jangu přibývá jin a při nedostatku jangu vzniká chlad a vlhkost.

Jin – projevuje se na rozdíl od jangu jako základ, tma, klid, chlad, nečinnost, smrt a představuje materiální podstatu těla, tj. tkáně, tekutiny, krev, výměšky těla. Jin je také mokro, nehybnost, zhoršování, stahování ztuhlost, prázdnota a chronický stav. Když ubývá jin, přibývá jang a při nedostatku jinu vzniká horko a sucho.

Dráhy – jinak meridiány, tvoří pomyslnou síť čchi. Každý vnitřní orgán má svou dráhu (srdce, játra, žlučník, tenké střevo, slezina, žaludek, plíce, tlusté střevo, ledviny, močový měchýř i osrdečník. Jsou také mimořádné dráhy, které nemají vlastní aktivní body, ale vznikají kombinací různých drah.

Horko – je to stav urychlující činnost metabolizmu, rozšiřuje cévy a oživuje oběh. Nepřiměřené horko způsobuje záněty, horečky a zrychluje se puls. Kromě zčervenání, otoků a bolestí je provázeno žízní, suchostí, zácpou, nervozitou.

Chlad – je to stav, kdy se pokožka a svaly stáhnou, objeví se husí kůže a třes. Jestliže se zmobilizuje obranná jangová energie v těle, vzniká z chladu horečka.

Vlhkost – je stav, který doprovází pocit tíže, otoky, roztažení hrudníku a břišní dutiny, hromadění tekutin, zvětšení uzlin, bolesti kloubů, ztuhlost, vodnatá stolice a tvorba hlenu.  

Sucho – je to stav, kdy dochází k narušení či ztrátě tělesné tekutiny vlivem vedra, vlhkého pocení, dlouhotrvajícího průjmu, častého močení či ztráty krve. Provází ho lámavost vlasů a nehtů, vrásčitá pokožka, hnisání sliznic, podráždění očí, tuhá stolice, nedostatek potu a malé množství moči.

Vítr – je stav, jehož podstatou je nesnášenlivost průvanu a náhlých změn, tendence ke křečím, labilita, plačtivost, časté závratě, stěhovavé bolesti, chvění, svědění, bolesti hlavy, neprůchodný nos, škrábání v krku a necitlivost končetin.

JE-LI V ŘÍČNÍM KORYTĚ MÁLO VODY, LOĎ STOJÍ. NETLAČTE JI PO KAMENI, NECHEJTE NAPLNIT ŘEČIŠTĚ    

A co říci závěrem?  

Čínská medicína má svá úskalí a není všemocná, což můžeme říci i o té západní, která se svými, v mnohém směru závratnými pokroky a vypracovanými metodami, nedokáže pomoci člověku s vleklými tělesnými potížemi a duševními problémy.  Přitom racionálně a rozumně uvažující tolerantní bytosti jsou schopné uvažovat i na té úrovni, že skloubení obou,
i když odlišných medicín, má v konečné fázi být prospěšné a chtít pomáhat člověku na cestě k uzdravení. Nedostatek tolerance škodí v důsledku pacientovi a to jistě nikdo nechce. Čínská medicína je medicínou pokory a úcty k okolnímu světu a proto si je také vědoma a ctí velký medicínský pokrok, nové výzkumy a technologie, které zmírňují bolesti a trápení lidí a váží si úsilí lékařů a zdravotníků, kteří pomáhají lidem v jejich nemoci. Bere na vědomí, že nemůže být nápomocna v akutních a život ohrožujících stavech, jen pošetilec by léčil srdeční záchvat nebo zlomeninu bylinkami.  Avšak například psychosomatické, chronické a funkční nemoci jsou doslova lahůdkou právě pro čínskou medicínu, její bylinnou léčbu, která je díky moderní vědě a odmítavosti mnohých opomíjena. Čínská medicína má přes všechna dogmata a neshody svoje místo a kdo pronikne do její filozofie, pochopí. Chce to ovšem dávku tolerance, nadhled a ochotu jít do něčeho, pro nás neznámého a nezvyklého, možná úplně nového. V současné, stále uspěchanější době se klade důraz na výkon, vše je uspěchanější a to sebou nese i stres a nezdravý způsob života vůbec. Když se z nějakého důvodu dostane z rovnováhy, tělo začne vysílat varovné signály a vypovídat službu. Nenasloucháme-li svému tělu, jeho varovným signálům, nastupuje ke slovu medicína. Člověk by v mnohých případech jistě nemusel vyhledávat lékaře nebo trávit čas po nemocnicích, pokud svoje zdraví nepřivedl do stavu, kdy už mu nic jiného nezbývá. To, jak nakládáme se svým tělem, duší, způsob našeho stravování, emoce, porozumění svému okolí, to vše ovlivňuje kvalitu našeho života. Kdo by nechtěl být zdravý, plný síly a kdo by se nechtěl z života opravdově radovat, života užít a ne jen tak nějak prožít. Jen zdravý a vyrovnaný člověk může podávat dobré výkony a naopak nemocný se jen těžko zařazuje v práci a nakonec i v běžném životě. V poslední době se lidé instinktivně navrací k přírodě a lepšímu způsobu života, více přemýšlí o způsobu, jakým žijí, ale myslet a dělat není vždy totéž, takže se pak daří s větším či menším úspěchem praktikovat zdravý a pohodový způsob života.

Petr Bujok

 

 
 

 

Portrét